Paměť, stejně jako celé lidské tělo je dokonalý mechanismus, dodnes neprobádaných schopností. Dala by se klidně přirovnat k harddisku na dnešních „lepších“ počítačích. Je složena z krátkodobé a dlouhodobé paměti, ty spolu spolupracují podobně jako rychlý ssd disk a uložiště. Akorát nevyčíslitelně rychleji a také kapacity jsou mnohem větší.

U dlouhodobé paměti je kapacita, podle dodnes platných údajů neomezená. Ukládají se do ní všechny, vjemy, pocity a zážitky, které vaše centrální nervová soustava uzná za vhodné – naše okolí, pracovní postupy, přátelé atd…mnohem snáze si pamatujeme věci, ke kterým máme citový vztach. Proto je možné, že si ještě v 55 letech pamatujete vůni babiččiných buchet. Je tedy velmi důležité, jak krátkodobá paměť funguje.

Krátkodobá paměť

Krátkodobá paměť (pracovní, operativní) je vědomá, aktivní část paměti, neustále pracuje s novými informacemi, ale také vyvolává informace ukryté i hluboko v našem podvědomí. Proto přirovnání k ssd disku, ten má vlastně stejný úkol – zrychlit systém a úkládání. Lidstvu vlastně trvalo tisíce let než vymyslelo něco k čemu by šlo aspoň přirovnat, dokonalost přírody. Krátkodobá paměť tedy ukládá informace do té dlouhodobé – tak jako u rychlého ssd disku je její kapacita oproti „uložišti“ nízká – asi 5 – 9 prvků, ne písmen nebo slov, prvek může být klidně rozvinuté souvětí. Je to dáno vlastně jenom tím jak „ukládáme“. Vštěpení informace, tedy převod informace z paměti krátkodobé do dlouhodobé trvá přibližně 30 minut, je to buď bezděčný proces nebo je dáno memorováním – opakováním prvků, které je náš mozek schopný si zapamatovat.

Jak trénovat paměť

Všechno toto je náš dar od přírody, funguje to. Jak dlouho ale záleží čistě na nás, přiznejme si, jsme schopni trávit hodiny v posilovně ale na přečtení novin nemáme čas. Přitom i při tak trivální činnosti trénujeme naši paměť, dostává tím řadu vjemů (čteme, prohlížíme obrázky, naše prsty cítí papír novin) a toto všechno naše paměť zpracovává a ukládá. Pokud si zvyknete si zpočátku aspoň zkusit vyluštit křížovku na konci, dopřejete vaší paměti takové paměťové lázně. Stejně tak třeba sledování vědomostních pořadů je velmi výborným paměťovým tréninkem.

To je tedy pár základních informací k paměti, k tomu jak funguje a jak ji zkusit využít trochu líp v každodenním životě. To jak přistupujeme k našemu duševnímu zdraví má totiž velký vliv na naši kondici v pokročilém věku, proto někdo zapomíná víc, někdo míň. Uvedl jsem příklad s novinami, křížovkami, dokážete si už udělat představu asi čím vším paměť trénujete, nejdůležitější je však aby váš „paměťový trénink“ byl přirozený, musí vás bavit.

Nejde o hodiny učení, pouze o přidání, drobností, které ve finále ještě zpestří každodenní stereotypy. A když si zkusíte místo luštění sudoku občas zahrát staré dobré pexoso, možná ještě uděláte radost dětem ve vašem okolí, a také přibude nějaká ta hezká vzpomínka.

Read More