Nikoliv herec Rowan Atkinson, ale známý výživový poradce Robert Atkins stojí za dietou, která nese i jeho jméno. I když se může na první pohled zdát, že se jedná ve světě diet o novinku, rozhodně tomu tak není. Atkinsova dieta byla poprvé zveřejněna již v roce 1958. Od té doby si prošla několika fázemi, kdy byla nesmírně populární, stejně jako fázemi, kdy byla různě modifikována, a to s ohledem na trendy v oblasti výživy. My se podíváme na její klasickou, tedy základní formu.

Jak Atkinsova dieta funguje?

Aby byla jakákoliv dieta skutečně účinná, je rozhodně třeba pochopit také její konkrétní princip. Tedy to, jak funguje. Atkinsova dieta má za cíl výrazně omezit příjem sacharidů. To znamená, že je tělo doslova přinuceno k tomu, aby získávalo sacharidy ze zcela jiných zdrojů, než je právě potrava. Díky tomu je začne získávat jak z proteinů, tak hlavně z uložených tukových zásob. Díky tomu samozřejmě dochází právě k tomu, že jsou dané tukové zásoby efektivněji spalovány. Díky tomuto principu se můžeme setkat také s tím, že daná dieta používá i označení keto.

Vliv na zdraví

Ve své ideální dodržované podobě má Atkinsova dieta na naše zdraví celkem pozitivní vliv. A to hlavně proto, že na základě předepsaného dietního režimu dokáže:

• Předcházet kardiovaskulárním onemocněním
• Snižovat cholesterol LDL
• Zvyšovat hladinu cholesterolu HDL

Rozdělní na čtyři hlavní fáze

Aby byla Atkinsova dieta skutečně účinná, je třeba akceptovat i její rozdělení na celkem čtyři fáze. Ty jsou spojeny hlavně s naším konkrétním cílem, u kterého platí, že když ho dosáhneme, můžeme plynule přejít na fázi následující. Jednotlivé fáze se liší především složením našeho jídelníčku.

Fáze 1

Jde o takzvanou indukční fázi, o které můžeme říci, že v celém dietním procesu patří mezi nejnáročnější. A to také z toho důvodu, že je výrazně omezován podíl sacharidů v naší potravě. To je třeba velmi výrazně hlídat, a to tak, aby jejich denní množství nepřesahovalo 20 gramů za jeden jediný den. Pozor také na fakt, že 15 gramů z daných dvaceti je nutné přijmout výhradně ze zeleniny.

Délka této první fáze by měla trvat zhruba 1 až dva týdny. A to s ohledem na to, jakého úbytku konkrétně dosáhneme. Při tomto tvrdém denním režimu nám může Atkinsova dieta pomoci zhubnout 2 až 5 kilogramů za jeden jediný týden.

Fáze 2

Ta už je mírnější, jelikož souvisí hlavně s tím, že se snažíme rychlost hubnutí o něco zpomalit a tak stabilizovat naše tělo. I proto může být dávka sacharidů zvyšována. Dokonce tak, že můžeme každý den ve druhé fázi přidávat až 5 gramů, oproti fázi číslo jedna. Stále ale platí, že zhruba 75 procent z nich by mělo být čerpáno nejlépe ze zeleniny.  Už to může být i zelenina s vyšším obsahem škrobu. Do jídelníčku je též možné přidat také ořechy.

Fáze 3

Ta je spojena s postupným ukončováním diety. Tělo postupně připravujeme na to, že se z fáze spojené s odmítáním sacharidů postupně dostává do fáze finální. Souvisí to také s množstvím přijatých sacharidů, kterých už může být denně okolo třiceti gramů. Tato fáze je velmi individuální, jelikož je spojena s každodenním hlídáním váhy. Každý by během ní měl najít optimální množství sacharidů, které zaručí, že váha již nebude stoupat, ani klesat. Tím je tělo definitivně stabilizováno a optimalizováno.

Fáze 4

Tu můžeme nazvat již klasickým denním režimem, jelikož během ní již přecházíme na standardní jídelníček. Opět však s důrazem na to, aby bylo hlídáno složení a také množství potravin. Ve čtvrté a finální fázi se naučíme jíst především zdravě, což znamená eliminaci jídel, která jsou:

• Plná tuku
• Plná sacharidů
• Plná kalorií

Cílem poslední fáze je sestavit si dlouhodobější zdravý jídelníček, ve kterém nevadí to, pokud si někdy dopřejeme jídla nezdravá, tučnější, stejně jako nemusí vadit ani alkohol či sladší nápoje. Mělo by se jednat jenom o ojedinělé případy, které se na výsledné váze v dlouhodobém měřítku nepodepíší.

Co jíst?

Atkinsova dieta je v podstatě unikátní v tom, že nám umožní jíst téměř cokoliv. To jediné, co si při příjmu hlídáme, je právě množství sacharidů, které přijímáme. Mezi nejenom povolené, ale i doporučované potraviny patří veškerá zelenina a ovoce, mléčné výrobky, maso, celozrnné pečivo a řada dalších produktů.

Co nejíst?

Vyhýbat bychom se měli naopak bramborám, kukuřici a rýži, pečivu z bílé mouky, stejně jako obyčejným těstovinám, alkoholu, slazeným limonádám, medu a cukru. Jedná se hlavně o fáze 1 a 2, kdy jsou dané potraviny striktně zakázané. Naopak v posledních fázích je možné jejich postupné zařazování a konzumace. Ale jak jsme zmínili, ve správné míře.

Read More