Oddlužovací firmy jsou specializované instituce, které se zabývají pomocí dlužníkům, kteří si sami nevědí se svými dluhy rady. Základní myšlenka tohoto druhu podnikání má být v informačním servisu, pomoci a ušetření nákladů.

Jak vypadá Oddlužení v praxi?

Vše obvykle začíná velice nevinně. Člověk si půjčí několik tisíc korun na nákup na splátky. Tu novou televizi přeci nutně potřebuje. Takže si nakoupí jednu věc a využije svou první půjčku. Vše splácí relativně bez problémů a najednou uvidí další absolutně nezbytnou věc, kterou mu v obchodě nabízejí pouze za několik set korun měsíčně. To by byl hřích takovou věc nekoupit. Když se však tato situace opakuje a sumy za měsíční splátky rostou exponenciálním tempem, něco je špatně. Dlužník sám si danou situaci ani nemusí připouštět, jelikož si jednotlivé splátky neporovnává, neřeší, ale pouze splácí, jakmile má nějaké peníze. Nejhorší situace pak nastává, když už není kde brát a ke splátce jednoho úvěru se použije úvěr jiný, na jeho krytí další a další. Dlužník je okamžitě ve dlužnické spirále, ze které vede velice složitá cesta, kterou často sám nemá šanci najít. Právě v takovou chvíli se lidé obrací na oddlužovací společnosti, jelikož ty na internetu i v novinách garantují a slibují pomoc od dluhů. Je třeba být však velice obezřetný.

Lidé v těžkých životních situacích jsou totiž velice zranitelní a jak praví známá pravda – na hlouposti lidí se nejvíce vydělává.

Jak probíhá Oddlužení

Nejprve je nutné vždy začít u sebe. Začít šetřit. Omezit nákupy na relativní minimum, uspořit, kde se dá. To musí být vždy první krok, který udělá dlužník, který má problémy se splácením. Další pomoc může přijít zvenčí. Oddlužovací společnosti pak nabídnou dlužníkovi pomoc. Pomoc s oddlužením a často použijí i argument insolventního zákona, který však v praxi nemůže řada klientů vůbec využít. Společnost nabízí oddlužení, respektive snížení splátek a ušetření nákladů. Avšak takové společnosti musí dlužník vyplatit úvodní poplatek a pak provizi prakticky z každé splátky. Společnosti nabízejí lepší vyjednání splátek, avšak například bankovní instituce budou vždy jednat pouze s dlužníkem a žádnou zastupující oddlužovací společností. Zde tedy nemají oddlužovací společnosti šanci jakkoliv dlužníkovi pomoci. Dlužník se pak dostane do situace, že si myslí, že banka mu nechce vyjít vstříc a banka neví, že dlužník se chce dohodnout. Oddlužovací firma totiž do vztahu vstoupit nemůže.

Kdyby dlužník přišel do banky sám a začal jednat o změně splátkového kalendáře, banka mu obvykle vyjde vstříc, protože je pro ni lepší peníze od dlužníka získat pomaleji, než je nevidět vůbec.

Princip oddlužovacích společností

Oddlužovací společnost nabízí zbavení dluhů za další peníze. Proč dávat další peníze za něco, co pouze více prohloubí dluh. Placení dluhů jinými dluhy nikdy nevede k vyřešení dané situace. Navíc smlouva s oddlužovací společností, kterou musí dlužník samozřejmě před spoluprácí podepsat, je velice striktní, podmínky jsou velice tvrdé a sankce za nesplácení poplatků společnosti naprosto zničující. Proto by si měl člověk, který má problémy s dluhy rozhodně rozmyslet, zda chce ještě více prohloubit své finanční problémy a zavázat se další instituci, od které prakticky nic nezískává.

Splácení probíhá přes oddlužovací společnost, která si tedy strhává nejrůznější poplatky. Z toho hlediska pak člověk bude při nedostatku peněz dlužit jak původnímu věřiteli, tak i oddlužovací společnosti. Více dluhů, více problémů a více exekucí.

Řešení pro oddlužení fyzických osob

Předně je nutné vést lidi, ale už i děti, k zodpovědnosti. Od mala vštěpovat ve školách všem studentům, že své závazky musejí někdy uhradit, že zadlužování není pouze nákup drahých a zbytečných věcí, že insolvenční zákon není samospasitelný a další důležité informace, které povedou k zodpovědnému úvěrování každého z nás. Samozřejmě je nutná obrana i ze strany společností, kdy musejí být jasně stanovena pravidla, podmínky a určité garance, aby nebyly na trhu poskytovány služby nevýhodné či dokonce lichvářské. Rozhodně se má celá naše společnost ještě hodně co učit v oblasti zodpovědného úvěrování a hospodaření s penězi obecně.

V době krize a hospodářské stagnace přeci nemůže ani stát, ani jeho občané rozhazovat penězi, půjčovat si na nesmyslné nákupy a ještě tomu říkat skvělý tah. V době krize je přeci nutné jak na úrovni státu tak i lidí, šetřit náklady a spořit. V době konjunktury a rozkvětu je pak možné utrácet, brát si půjčky a „rozhazovat“, jelikož je práce, je odbyt a jsou v ekonomice volné peníze. Ale k řešení oddlužení.

Oddlužení, jak na něj?

Předně musí dlužník sám začít jednat. Jednat včas. Pokud vidí, že začíná mít problémy se svými dluhy a s řádným splácením, musí urychleně kontaktovat instituci, u které si peníze půjčil. Banky i nebankovní instituce chtějí své prostředky vždy splatit. Tudíž s klientem, který má šanci prostředky splatit rozhodně budou jednat a budou chtít situaci vyřešit. Rozhodně není vhodné dělat takzvaného „mrtvého brouka“ a doufat, že se nic nestane. Stane se – přijde exekutor a začne zabavovat majetek. Nenechte si kvůli několika tisícům nesplaceného dluhu zabavit celé auto, počítač či televizi. Pokud člověk začne řešit situaci přímo s poskytující institucí včas, dokáže se z nepříjemné situace ohledně splácení dluhů dostat sám, bez dalších nákladů pochybným společnostem či osobám.

Read More