Podlahové topení je komfortní řešení, jak vytápět dům. Není to možná řešení na začátku zcela nejekonomičtější, ale oproti tradičním radiátorům poskytuje větší tepelnou pohodu, díky nižší cirkulaci vzduchu vyhovuje alergikům a nezatěžuje esteticky interiér topnými tělesy. Navíc může být i ekonomicky výhodné. Existují dva základní typy podlahového topení – buď vedeme pod vytápěnou podlahou teplou vodu z kotle, anebo tepelný efekt vytváří elektrické přímotopné zařízení. V prvním případě ještě můžeme zvolit „mokré“ řešení, kdy se trubky vedoucí teplou vodu do podlahy zabetonují, při „suché“ variantě topný systém sestává z trubek v prefabrikovaných deskách.

Zatímco teplovodní systém je vhodný pro domy s ústředním vytápěním, pro samostatné místnosti – např. koupelny – se hodí využít elektrické rohože. Jejich výhodou je schopnost rychleji reagovat na potřebu změny teploty a jsou rovněž vhodné pro menší prostory nebo pro místa, kam by bylo obtížné zavádět trubkové podlahové topení.

Pořizovací náklady na podlahové topení

Pořizovací náklady na podlahové topení jsou vyšší, než v případě klasických radiátorů apod. Tyto náklady závisí na tom, jak bude podlaha zatěžována a do jaké míry bude potřeba tepelně izolovat (tyto otázky musí v každém případě řešit odborný projektant). Metr čtvereční trubkového topného systému (bez tepelné izolace a betonové mazaniny) lze podle zvolené rozteče trubek pořídit za cenu mezi 500 až 1 200 Kč. Ceny elektrických topných rohoží v přepočtu na čtvereční metr jsou o něco vyšší, začínají někde kolem 900 Kč a v závislosti od jejich účinnosti se jejich cena může vyšplhat asi ke dvěma tisícům korun. Jejich instalace je ale oproti trubkovému systému snazší. Při provozu elektrického podlahového vytápění lze také s výhodou využít levnějšího „nočního proudu“, v tomto případě je třeba topný systém umístit do větší vrstvy betonu, která přes noc akumuluje tepelnou energii a během dne ji vyzařuje do obytné místnosti.

Ekonomický provoz podlahového topení

Ekonomicky výhodné je také řešení, v němž se podlahové topení spojí s některým nízkoteplotním zdrojem, jakými jsou tepelná čerpadla, kondenzační plynové kotle nebo solární panely. Ekonomický provoz podlahového vytápění, kromě větší tepelné pohody je jeho nespornou výhodou i energeticky úsporný provoz. V případě vodního podlahového topení totiž v soustavě proudí voda o teplotě nižší, než je tomu u běžného ústředního topení, což znamená úsporu paliva. Může tak přinést  úsporu nákladů na topení ve výši 10 až 12 %. Vyšší pořizovací náklady, které stojí na počátku, se tak  podle dosavadních odhadů investorovi vrací asi během sedmi let.