Naprostá většina z nás má doma nějaký obraz, obrázek nebo aspoň zarámovaný plakát. Výběr obrazů ukazuje, jací jsme. Byt či dům zlidští, zútulní a dodají mu i punc originality, ale ne vždy je jednoduché zvolit to správné místo, kam obraz umístit.

Nejdříve musíme pro každý obraz najít správný rám, protože špatně zvolený rám může zničit dojem i z jinak velmi krásného obrazu. Jeho barvu, typ profilu, z něhož je vyroben, a také šířku bychom měli vždy volit nejen podle obrazu samého, ale také podle zařízení interiéru, kam chceme obraz umístit.  Rám může obraz opticky zvětšit, zvýraznit nebo potlačit kontrast výtvarného díla proti ploše, na které bude obraz viset.

Jaké jsou typy rámu na obraz

Typ rámu ovlivňuje i technika, kterou je dílo vytvořeno. Oleje ani tempery se nerámují a hodí se k nim spíše vysoký dřevěný rám. Naopak akvarely, grafické listy, ale také reprodukce by měly být pod sklem. Vhodnější jsou k nim jednoduché a hladké rámy a často i pasparty. Historické rámy nebo jejich kopie se hodí jen ke skutečně historickým dílům. Těžko si lze představit třeba Zrzavého nebo Medka v barokním zlaceném rámu. Na výběr jsou i rámy kovové. Ty se hodí hlavně na rámování fotografií a moderního umění, včetně plakátů. U moderních děl je možná i alternativa bezrámová – třeba plakáty mohou být umístěny pod sklo s podkladem z kartonu a s fixací klipsy.

Pokud máme obraz připravený, měly bychom vybrat správné místo. Promyslete si to i z praktického hlediska – například obraz ve velkém rámu na stěně, podle které se často chodí a třeba i nosí větší věci nebo kopající děti, to je přímá objednávka pozdějšího problému.

Jaké zvolit pozadí obrazu?

Pozadí v podstatě každého obrazu by mělo být jednobarevné, jakékoli barvy, lišty, předěly ruší jeho vnímání. Obecně platí, že minimálně jedna třetina obrazu by měla být umístěna nad průměrnou výškou očí, abyste návštěvníky nenutili k hlubokým předklonům nebo záklonům, když si ho budou chtít prohlédnout. Někteří interiéroví specialisté dokonce doporučují, aby do výše očí, tedy asi 150 – 160 cm od úrovně podlahy, sahal jen jeho spodní okraj.

Rozměrným a barevně výrazným obrazů sluší nejlépe větší prostor, klidně stačí jeden takový obraz na stěně. Ale může být umístěn i ve skupině, ale v takovém případě by všechny ostatní obrazy měly být nejen menší, ale také méně výrazné.

Uspořádání více obrazů na jednu plochu

Toto uspořádání by nemělo být dílem náhody. Uspořádání skupiny několika různých formátů se řídí především proporcemi a rozměry jednotlivých děl. Na většinu lidí lépe působí rozložení asymetrické. Jeho výhodou je, že pokud si koupíme další obrázek, můžeme ho do kompozice přidat. Rozměry mezi obrazy by neměly překročit jejich šířku. Používá se i rozložení do pomyslného oválu nebo do kříže. Máte-li dostatečně dlouhou volnou stěnu, můžete také vyzkoušet uspořádání podle pomyslné čáry, která vede středem nebo na dolní či horní hraně umísťovaných obrazů, přičemž největší obrazy by nikdy neměly být ve spodní partii. Více obrazů se stejným tvarem a velikostí zase nejlépe uspořádáme geometricky – do čtverce či obdélníku.

Dlouhé a vysoké stěny můžeme vhodným umístěním obrazů opticky snížit a rozšířit, nejlépe vodorovnou řadou buď téměř stejně velkých obrazů, nebo naopak viditelně různorodých. Chceme-li opticky zvýšit strop, je vhodné obrazy umístit podle svislé osy.

Než začnete zatloukat skobičky do zdi, rozložte si obrazy ve stejné formaci na zem a zkontrolujte si, zda vás něco neruší, pokud možno pohledem z co největší dálky. Je to jednodušší než předělávat hmoždinky.

Do moderních interiérů se hodí lišty, třeba z hliníku, do kterých jsou obrazy zavěšeny. Na trhu je také k dispozici řada kvalitních oboustranných lepicích pásek, s nimiž vrtat nemusíte vůbec. Ale toto řešení vám v žádném případě nedoporučujeme u starých mistrů.

Ať už si pověsíte originál od známého umělce nebo obrázek namalovaný vlastními dětmi, věříme, že pohled na ně vám vylepší každý den.

Read More